Ondřej Myšák, fotograf

Asi nejsem úplně běžný fotograf. Po základce jsem studoval cukrařinu, pak jsem studoval podnikání, na výšce nová média a nakonec jsem šel dělat ajťáka. Při studiu jsem se aktivně věnoval žurnalistice a nakonec jsem začal aktivně fotit. V IT dělám stále, na Filozofické fakultě MU pracuju jako Správce webových prezentací a fotografii mám pouze jako přivýdělek navíc. Ale čas letí a už se této srandě věnuju od roku 2015. Vydělávat jsem si focením začal však až během roku 2020.

Do umění jsem fušoval tak nějak vždycky, v dětství jsem hodně aktivně pracoval ve video střižině, protože původní plán bylo studium filmového střihu ve Zlíně. Nakonec z toho sešlo a videu už se věnuji jen hodně málo. Například během studia na Teorii interaktivních médií jsem vytvořil Rise of Cyberpunk, se kterým se mi podařilo dostat až na studentskou výstavu největšího festivalu novomediálního umění - Ars Electronica.

K fotografii samotné jsem se dostal skrze žurnalistiku, když jsem pro jeden studentský portál dělal i fotografa. Tam mě naučili základy. V průběhu let jsem se hodně učil, absolvoval mnohé workshopy a to všechno s cílem dotáhnout to na svatebního fotografa. Do této fáze jsem to. již dotáhl, aktuálně se snažím zdokonalovat právě ve svatební fotografii, ale i v umělecké oblasti, protože jak říkám svým klientům – nejsem byznysmen, jsem umělec. V rámci portrétní a fashion fotografie se snažím realizovat umělecky a i zde mám velký cíl – založit si jednou svůj ateliér.

Na kontě mám svateb už spousty, proto jsem založil i stránky www.momentkyzesvatby.cz, kde se zaměřuju čistě na svatební fotografii. Pokud tedy chystáte svůj velký den - určitě se mi ozvěte a domluvíme se. Věřím, že výsledek bude stát za to.

Vnímám každou emoci okolo mě

Mezi mé "superschopnosti" patří, že jsem tzv. vysoce citlivý člověk. Z hlediska psychologie se jedná o schopnost vnímat emoce mnohem silněji než je běžné. Lidé jako já vnímají dokonce emoce lidí ve svém okolí stejně nebo podobně intenzivně, jakoby je sami prožívali. Tato schopnost mi sice mnohdy a v mnoha oblastech komplikovala život, avšak ve fotografii je to moje výhoda. Troufnu si říct, že díky této schopnosti jsem schopný fotit a vnímat emoce autentičtěji než jiní, a i při finálním výběru kladu důraz na to, jakou emoci ve mě vybraná fotka vyvolává. Pokud například modelka má hrát na fotce smích, ale při pohledu na fotku poznám, že je emoce zahraná, fotku z výběru vyřazuji. 

Ve zkratce to znamená, že jsem z nevýhody udělal výhodu.